Za osvobození Haradinaje dali 50 milonů eura Tisk

Pátek, 5. května 2017 / redakce



Pařížský odvolací soud odmítl vydat do Srbska jednoho z nejvyšších velitelů kosovských povstalců UČK Ramuše Haradinaje. Zároveň nad ním zrušil soudní dohled a povolil mu návrat do vlasti.

Srbský premiér Aleksandar Vučić reagoval na zprávu z Francie: "Je to rozhodnutí ostudné, skandální, nespravedlivé a především politické", prohlásil. Zároveň řekl, že z Paříže hodlá odvolat „ke konzultacím“ srbského velvyslance a že Francii bude odeslána co nejostřejší nóta.

"Pořád nám kážou, jak má fungovat právní stát. Přestaňte nám to předvádět," dodal ironicky na adresu západních politiků.

Ramuš Haradinaj byl v lednu zatčen při přesedání na pařížském letišti na základě platného mezinárodního zatykače vydaného srbskými soudy. Haradinaj je důvodně podezřelý z organizování mučení a vražd srbského civilního obyvatelstva na západě jihosrbské provincie Kosovo a Metochija v letech 1998-99. Nejznámější z jeho zločinů, popsaný i očitými svědky z řad kosovských Albánců, bylo vraždění lidí v obci Klečka a jejich spalování v místní vápence.

Srbsko tedy považuje Haradinaje, který byl v letech 2004 a 2005 kosovským premiérem, za válečného zločince.

Nyní z mnoha stran vyplouvá na povrch skandální pozadí tohoto rozhodnutí francouzského soudnictví. Za osvobození Ramuše Haradinaje prý zaplatili Albánci 50 milionů. Tvrdí to deník některé srbské deníky.

Na druhou stranu, válečný zločinec Haradinaj, který je zároveň vůdcem Aliance pro budoucnost Kosova, tvrdí, že všechny náklady na jeho obhajobu čítající celkem 70.000 eur za něj zaplatil jistý podnikatel.

„Vláda (míní tím samozvanou vládu samozvaného státu Kosovo) nesplnila žádnou ze svých povinností, které ke mně má. Nedali mi ani cent. Faktury jsem poslal včas. Byl jsem nucen zavolat telefonem někoho z vyšších míst, abych se zeptal, zda vůbec chtějí zaplatit. Obhajobu zaplatil Gani Drešaj. Suma peněz na obhajobu představovala 70.000 eur,“ prohlásil Haradinaj.

Mezitím ale vychází na jevo, že obhajoba stála Albánce kolem 50 milionů eur. Bělehradský deník ALO tvrdí, že tuto informaci dostal z více stran.

„Nejméně 50 milionů bylo vynaloženo na jeho svobodu. Kontroverzní kosovský podnikatel a bývalý „několikadení“ kosovsko-albánský prezident Bedžet Pacolli1/ dal část těchto peněz, část schrastila Haradinajova aliance, nebo spíše jeho zločinný syndikát, který mimo jiné vydělává peníze na drogách, a něco poslali i Albánci z diaspory (rozuměj distribuční síť syndikátu),“ tvrdí bělehradské zdroje.

Zjištění tisku potvrzuje i Goran Petronijević, známý bělehradský právník, který má zkušenosti s obhajobou lidí obviněných z válečných zločinů. Věří, že se jednoho dne budou Albánci chlubit tou obrovskou cifrou, kterou dali za propuštění Haradinaje na svobodu, místo toho, aby byl vydán do Srbska.

„Bezesporu oficiální náklady jsou takové, jak uvádí Haradinaj, ale neoficiální jsou mnohem větší. Samozřejmě, že ani albánská strana ani Haradinaj v této fázi o tom nebudou mluvit. Stejně to udělali Chorvaté, když chtěli skončit případy generálů Gotoviny a Markače2/. Po ukončení aféry prohlásili: 'Oh, jestltipak víte, kolik nás to stálo, vyšlo to na 48 až 56 milionů euro.'

Předpokládám, že tak podobně se jednoho dne budou Albánci chválit, jak se jim podařilo osvobodit Haradinaje a kolik to stálo, a prozradí tu správnou cenu v milionech. Pro toho, kdo léta dává peníze na „některé věci“, a má i stálé prostředníky, kteří jsou zavedeni v černém obchodování nebo v tzv. lobbingu, tyo není zas tak velkým problémem“ řekl Petronijević.

Podobný názor má i Milovan Drecun, předseda Výboru pro Kosovo a Metochiji srbského parlamentu. Je přesvědčen, že Ramuš Haradinaj navíc profitoval z pobytu ve Francii.

„Nevím kdo a kolik dal na obhajobu bývalého vůdce teroristické UČK, ale vím, že Haradinaj maximálně využil své zatčení ve Francii, aby aktivoval své lidi mezi Albánci žijícími diaspoře, a od nich a od různých jednotlivců dostal poměrně velkou sumu peníze.3/ Díky situaci do které se dostal svým zadržením ve Francii, shromáždil opravdu velkou spoustu peněz, které by ani v jiném případě pro něj a jeho okolí nebyly problémem. Dokonce i taková částka, jakou je 50 milionů eur. Haradinaj provozuje jednu z největších zločineckých skupin na Kosovu a ta má k dispozici stovky milionů. Taková cifra jim přijde jako nic, jako obyčejné drobné v kapse,“ prohlásil Drecun.

Ramuš Haradinaj by měl být tím posledním kdo veřejně vystupuje, a to, že byl ve Francii osvobozen neznamená, že se nedopustil válečných zločinů, řekl srbský ministr zahraničních věcí Ivica Dačić. Dodal, že Srbsko bude pokračovat ve svém boji za právo a spravedlnost.

„My jen chceme, aby se konaly soudy a neříkáme předem, že je někdo vinen. Oni ve svém parlamentu se rozhodli chránit UČK,“ řekl Dačić.

Po svém příletu do Prištiny byl Haradinaj místními kosovskými Albánci přivítán jako hrdina. Tragikomedia „nezávislé“ Kosovo pokračuje dál.

- - -


1/Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii (ICTY) Haradinaje v dubnu 2008 osvobodil pro nedostatek důkazů, jeho zástupce přitom ale za podíl na mučení poslal na šest let do vězení. V červenci 2010 odvolací tribunál ICTY vrátil celý proces k novému projednání. V roce 2012 byl pak Haradinaj definitivně osvobozen. Srbsko však svůj mezinárodní zatykač z pochopitelných důvodů nestáhlo.

2/Pacolli byl i něškolikadenním prezidentem samozvané „Republiky ë Kosovo“ a svého času – v 90tých letech) patřil mezi důvěrníky ruského prezidenta Jelcina a jeho rodiny. Velké peníze vydělal právě v Rusku, oficiálně jako stavebník, jehož firmy mimo jiné prováděly i rekonstrukce v moskevském Kremlu. Byl mezi muži, kteří ovlivňovali tehdejší ruskou politiku vůči Jugoslávii a mimo jiné se mu podařilo blokovat odeslání ruských raketových protiletadlových systémů S200-300 do Jugoslávie. Ta se pak stala obětí 78 dní trvající letecké bombardovací agrese NATO a nemohla se moderním letectvům států NATO účinně bránit. Na konci agerse pak byla okupace jižního Srbska vojsky zemí NATO a následně pak vyhlášení „nezávislosti“ Kosova.

3/Chorvatští generálové Gotovina a Markač byli postaveni před haagský soud pro zločiny v bývalé Jugoslávii (ICTY) a obžalováni z válečných zločinů, kterých se dopustili na srbském obyvatelstvu ve východním Chorvatsku během operace Oluja (1995). Po relativně krátké době byli soudem v Haagu propuštěni.

4/Albánci v diaspoře již několi desetiletí tvoří síť překupníků a distributorů drog v mnoha částech světa. V současné Evropě představují nejsilnější a nejvlivnější mafii. V 90 letech, když UČK začala v jižním Srbku vraždit, nutili Albánci z této distribuční sítě své krajany k odevzdávání „daně na osvobození“. Za tyto peníze byla nejen vyzbrojována povstalecká UČK, ale i kupováni politici a soudci v západní Evropě, aby drogovým gangsterům z UČK umetli cestu. Skandální útěky vysoce postavených albánských kriminálníků od soudů v České republice ukazují, že i tady mají své lidi.


Zdroj a zdroj a zdroj